Ferrari 348 tb se poprvé představuje v roce 1989 na autosalonu ve Frankfurtu jako nástupce úspěšného modelu 328 GTB a zároveň jako poslední sériové Ferrari vyvíjené ještě pod dohledem Enza Ferrariho. Označení „tb“ znamená trasversale berlinetta a odkazuje na uzavřenou dvoumístnou karoserii kupé a příčně uloženou převodovku. Modelový rok 1992 představuje období, kdy je 348 technicky již plně odladěna a těží ze zkušeností získaných jak v běžném provozu, tak v motorsportu.

Pod zadní kapotou pracuje atmosférický vidlicový osmiválec F119D o objemu 3,4 litru s plochou klikovou hřídelí a čtyřventilovou technikou. Motor produkuje výkon 300 koní při 7 200 ot/min a točivý moment 324 Nm při 4 200 ot/min. Síla je přenášena na zadní kola prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky s typickou otevřenou kulisou řazení, která se stává jedním z charakteristických znaků klasických Ferrari. Zrychlení z 0 na 100 km/h probíhá přibližně za 5,6 sekundy a maximální rychlost dosahuje 275 km/h. Motor se vyznačuje spontánní reakcí na plyn, ochotou vytáčet se přes hranici 7 500 otáček a nezaměnitelným zvukovým projevem atmosférického osmiválce.

Technická koncepce modelu 348 představuje významný krok vpřed oproti předchůdci. Motor je uložen podélně před zadní nápravou, zatímco převodovka je umístěna příčně, podobně jako u tehdejšího dvanáctiválcového modelu Ferrari Testarossa. Podvozek využívá samonosný ocelový rám s pomocnými rámy nesoucími pohonnou jednotku a zavěšení kol. Nezávislé zavěšení všech kol, přesné neasistované řízení a relativně nízká hmotnost kolem 1 390 kilogramů dávají vozu velmi bezprostřední a mechanický charakter. Ferrari 348 tb neodpouští chyby, ale zkušeného řidiče odměňuje mimořádně intenzivním zážitkem z jízdy.

Design pochází z dílny studia Pininfarina pod vedením Leonarda Fioravantiho. Charakteristickými prvky jsou úzké výklopné světlomety, široké boční nasávací otvory inspirované Testarossou a výrazné horizontální lamely na bocích karoserie. Celková silueta působí ostře a technicky, přičemž jde o jedno z posledních Ferrari navržených v typickém stylu přelomu osmdesátých a devadesátých let. Interiér je zaměřen především na řidiče – nabízí nízký posed, jednoduché analogové přístroje, kožené čalounění a minimum elektronických systémů, které by odváděly pozornost od samotné jízdy.

Ferrari 348 tb je výjimečné také svým postavením v historii značky. Představuje přechod mezi klasickými mechanickými Ferrari osmdesátých let a modernějšími modely devadesátých let, jako byla pozdější F355. Jde zároveň o poslední osmiválcové Ferrari s výklopnými světlomety a jedno z posledních, které nabízí zcela analogový řidičský projev bez elektronických asistentů.

Celkem bylo v letech 1989 až 1993 vyrobeno přibližně 2 894 kusů modelu Ferrari 348 tb. Díky relativně omezené produkci, nadčasovému designu a úzkému spojení s obdobím, kdy automobilku ještě formoval odkaz Enza Ferrariho, patří dnes mezi velmi ceněné klasické modely značky. Ferrari 348 tb z roku 1992 představuje ryzí sportovní vůz své éry – mechanický, emotivní a náročný na řidiče, ale právě díky tomu mimořádně charismatický a nezapomenutelný.