Vývoj automobilů, zejména těch sportovních, fungoval dříve trochu jinak, většinou to celé začalo otázkou ,,Co se stane, když…”. Takhle v roce 1984 přišlo na svět i první BMW M5, kdy se spojil výkon superauta s praktickým balením běžného sedanu. Tento model se stal synonymem pro rychlý manažerský sedan, ultimátní hltač kilometrů na autobahnu. Dnes si něco řekneme ke třetí generaci této legendy.
Píše se rok 1998 a na právě probíhajícím autosalonu v Ženevě BMW představilo očekávanou M5 řady E39. Padlo rozhodnutí místo klasické řadové šestky použít motor 4.9 litru V8 s kódovým označením S62. Díky tomu znatelně narostl výkon oproti generaci E34 na rovných 400 koní a 500 Nm točivého momentu. Na stovku se auto dostalo za 5,3 sekundy maximální rychlost je omezena na 250 km/h. Během vývoje auta bez omezovače dosáhla rychlostí přes 300 km/h.
Možná se ptáte, k čemu to celé vlastně je, když nám legislativa nedovoluje naplno takové auto využít. Nesmíte ale zapomenout, že tohle auto vzniklo pro německý autobahn, aby šetřilo manažerům čas potřebný pro tvoření ekonomiky. Má to ale i vedlejší produkt – je to zatracená zábava.
Měl jsem to velké štěstí, že jsem M5 poprvé řídil pár dní před M3 E46 a ten rozdíl v charakteru, respektive k čemu je to auto určené, je znát. Zatímco menší M3 je hbitá, ostrá, neustále připravena útočit, M5 je více klidná, většinu času vlastně plujete na vlně točivého momentu, až když zmáčknete tlačítko SPORT a dostanete motor do otáček, probouzí se v ní monstrum. Tohle přesně je na rychlých manažerských sedanech kouzelné, ta jejich schizofrenost, kdy na jedné straně máte komfortní cesťák a na té druhé sportovní duši.
Generace E39 byla také takovou poslední “mechanickou” M5, než nastoupila doba počítačů. Pokud se podíváte na ingredience, zjistíte, že je to vlastně jednoduchý recept. Pod kapotou 5-ti litrový motor V8, nicméně bez přeplňování, spojený je výhradně s klasickou 6-stupňovou manuální převodovkou a veškerý výkon jde na zadní kola skrze samosvorný diferenciál. Tady jste stále pouze Vy (řidič) a auto.
Určitě to bude znít jako cliché, mluví se o tom poslední dobou snad v každé autíčkrářské skupině, ale takové už je prostě nedělají. Už jsem slyšel i pár příběhů z 90. let, že pokud jste tehdy měli M5, nemuseli jste se vůbec bát zastavení hlídkou policie. Zatímco bavorák svižně akceleroval k 250 km/h, kde jej zastavil omezovač, tehdejší poslední přírůstek do vybavení Policie ČR, Škoda Felicie, si o takové rychlosti mohl nechat jen zdát. Kdo si také mohl nechat zdát o M5 byl běžný český občan, kdy cena základního modelu začínala někde okolo 2,5 milionu korun Že Vám tato částka přijde jako dobrý deal? Zamyslete se, co jste mohli za ty peníze mít v roce 1999.
Mezi milovníky značky BMW je M5 generace E39 jedno z těch nejlepších aut, které kdy tato bavorská značka vyrobila. My osobně s tímto názorem souhlasíme, má jednoduchý a čistý design, který je nadčasový. Motor V8 má úžasný charakter a jemný, přitom brutální projev s krásným zvukem. Podvozek je 20 let starý a měkký, na okresce je s M5 zábava, ale není to její primární určení a proto bych to nepovažoval za velké mínus. Jsou to právě nedokonalosti, které tvoří charakter, bez chyb není možné milovat. Byla postavená pro dálnici a přesně to je její domov. V levém pruhu při 220 km/h řešit obchod přes zabudovaný telefon. Samozřejmě se s ní dají hezky pálit pneumatiky, ale to už je spíše náhoda než úmysl.